Vítejte na našich stránkách!

Zoologická zahrada Hodonín se nachází v severozápadní části města, na samotném okraji lužních lesů jižní Moravy. Rozkládá se na sedmi a půl hektaru rovinné plochy, což předznamenává příjemnou a pohodlnou procházku. Zatímco původní zookoutek v době svého vzniku v roce 1976 čítal jen několik málo domácích nebo běžně chovaných exotických zvířat, dnes jich návštěvník může spatřit na pět set ve sto padesáti druzích.

Také původní dřevěné svépomocně postavené stáje dávno zmizely a nahradily je nejen nové zvířecí ubikace s výběhy, ale  během třicetileté historie zahrady se podařilo postavit i několik speciálních pavilonů. Jmenujme pavilon exotického ptactva, pavilon primátů a terárií či pavilon akvárií. Největší a nejnovější chloubou zoo je nyní vzdělávací centrum s ubikacemi a výběhy velkých kočkovitých šelem, které se podařilo vybudovat díky dotaci Státního fondu životního prostředí za přispění města.

Pro zpříjemnění pobytu dětí v areálu postupně vzniklo také několik dětských hřišť s nejrůznějšími atrakcemi, a velmi oblíbený kontaktní koutek s výběhy domácích zvířátek. Hned při vstupu do zahrady je prodejna suvenýrů, ke zvýšení komfortu návštěvníků pak slouží dva bufety s posezením. Přes veškerou modernizaci si však hodonínská zahrada, která se může pyšnit řadou vzácných odchovů a chovem sedmdesáti ohrožerných druhů světové fauny, dokázala zachovat původní přírodní ráz.

V roce 2004 se vedení  zoologické zahrady zaměřilo  na budoucí výstavbu vzdělávacího centra a rozhodlo se ozvláštnit jej i moderním zařízením pro velké kočkovité šelmy. Po dva roky trvajících přípravách, kdy se také podařilo zajistit dvaadvacetimilonovou dotaci od Státního fondu životního prostředí a finanční spoluúčast města Hodonína, byla v srpnu 2006 v jihovýchodní části zahrady zahájena rozsáhlá stavba, která byla po celou dobu středem zájmu návštěvníků zahrady. Za necelý rok, dne 19. července, už byla zkolaudována a po zkušebním provozu, přesně o dva měsíce později, za účastti bezmála osmdesáti vzácných hostů slavnostně otevřena. Vzdělávací centrum bude sloužit zejména předškolákům, školákům a studentům, ale i všem ostatním zájemcům o přírodovědu a ekologii. Doplňkem ke vzdělávání je expozice terárií a vyzvednout je třeba například i ekologické vytápění učeben, sociálních zařízení i ubikací šelem tepelným čerpadlem. Běžní návštěvníci pak mohou téměř bezprostředně, skrz sklo, pozorovat pár tygrů ussurijských, přestěhovaný ze starého šelmince, a z Olomouce přivezený pár dnes již v přírodě vyhynulých lvů berberských. Jejich výběhy jsou pojednány tak, aby co nejvíce připomínaly přirozené prostředí obou těchto živočišných druhů.

Vedení zahrady chce v podobných aktivitách pokračovat. Už nyní pracuje na studii nového pavilonu pro žirafy a kopytníky. V současné době zajišťuje potřebné podklady a dokumentaci a spolupracuje  s architektem na budoucím projektu. Milovníci zoo se tak pomalu mohou těšit na malé hodonínské safari.

Už při stavbě psího útulku v druhé půli roku 1996 vedení zoo připravovalo další projekt. Tentokrát měl přijít na řadu pavilon opic a terárií, protože původní tzv. opičinec byl semeništěm a rejdištěm potkanů a jiných škůdců. Proto jakmile se útulek zkolaudoval a slavnostně otevřel, začaly demoliční práce. Už před Vánocemi roku 1997 do moderního, pouze za jedenáct milionů pořízeného zařízení vstoupili první hosté. Slavnostního otevření dne 19. prosince se zúčastnil i prezident Unie českých a slovenských zoologických zahrad Vladislav T. Jiroušek. Už tehdy pavilon zdobil ze Zlína deponovaný pár šimpanzů, z pražské zoo pak deponovaný pár orangutanů. Z Olomouce zahrada zakoupila gibony běloruké. Mezi osazenstvem se objevily i guerézy pláštíkové, lemuři vari, tamaríni pinčí a tamaríni žlutorucí. Terária pak obsadili krajta tmavá, hroznýš královský, leguáni zelení a varani skvrnití. Tato zvířata až na krajtu a orangutaní pár jsou v pavilonu k vidění dodnes.
Zatímco akvária vznikla přestavbou starého zařízení, první opravdový pavilon postavila zoo v protilehlé části zahrady takzvaně na zelené louce. Svépomocně ve spolupráci s myslivci a rybáři vybudovala základy a obvodový plášť pavilonu exotického ptactva. Pak už vlastní síly, kapacita ani schopnosti nestačily, a tak přišlo ke slovu výběrové řízení na dodavatele. Ten stavbu v roce 1995 dokončil a ptačí pavilon za zhruba dva miliony korun byl svou úrovní nejlepší v rámci českých a slovenských zoologických zahrad. Hned zpočátku zoo získala do deponace ary ararauny, ary zelenokřídlé a lori. Teprve když zařízení začalo velmi dobře fungovat, si mohla zahrada dovolit tak drahá zvířata, jakými jsou ary vojenské a zejména tukan obrovský. U posledně jmenovaného se může pochlubit dokonce odchovem, prozatím jediným z českých i slovenských a možná dokonce i evropských zoo. Největší chloubou a perlou pavilonu je však nejvzácnější ze stávajících ptáků – ara zelený.

Přestože to neradi viděli pracovníci veterinární správy, hodonínská zoo až do roku 1996, ve snaze vyhovět městu, umisťovala zatoulané či lidmi odložené psy do klecí v technickém dvoře zahrady. Když pak dostala od města peníze na postavení útulku, dala se do práce. Během krátké doby a za poměrně nizkých nákladů vzniklo a v září roku 1996 bylo otevřeno moderní zařízení, které slouží převážně městu Hodonín, ale v případě potřeby i jiným obcím a regionům. Disponuje přitom jednatřiceti kotci, z nichž některé jsou určeny k hotelovým službám. Díky webovým stránkám a spolupráci s regionálním tiskem však svěření psi v útulku dlouho nepobývají, neboť většinou brzy získají nové pány.

Původní hodonínský zookoutek, pozdější zoopark i dnešní zoologická zahrada získávaly a získávají na atraktivitě postupnou výstavbou pavilonů. Prvním z nich byla akvária v jihovýchodní části areálu, která vznikla ze starého zimoviště vodního ptactva. Jeho přestavba v roce 1981 umožnila vznik stálé akvarijní výstavy, o niž pečovalo patnáct akvaristů- externistů. K vidění tehdy byly exotické sladkovodní ryby, mimo jiné i z jezer Tanganika a Malawi. Na  přitažlivosti tento pavilon získal v roce 1989, kdy zoo obdržela ze zrušeného brněnského domu dětí velké nádrže. O deset let později, v roce 1999 ale vedení zahrady rozhodlo o vybudování mořského akvária, na něž byly rozpočtovány náklady ve výši sto dvaceti tisíc korun. Rovným dílem se o ně mělo podělit město Hodonín a Komerční banka.  Během projektování stavby se však zdálo, že na místě zůstane mnoho nevyužitého prostoru, a tak  investice nakonec dosáhla 3,6 milionu korun. Dnes je tedy v první, staré části pavilonu k vidění  fauna z jezer Tanganika a Malawi a dále piraně a terčovci. V přístavbě z roku 2000 pak mohou návštěvníci obdivovat želvy nádherné, další druh piraní a kajmany hladkočelé. V čelním korálovém akváriu uvidí sasanky, klauny černoploutvé, kaníčky nymfy, sapínky zlatoocasé a několik druhů bodloků. Budou-li mít štěstí, zahlédnou také krevety. Dominantou pavilonu ovšem jsou tři žraloci černoploutví, které zoo získala v roce 2002. Tehdy měřili osmatřicet centimetrů, dnes dosahují délky sto dvaceti centimetrů a vytvářejí jednu z nejlákavějších expozic hodonínské zoo. Jejich krmení sledi, hejky (mořská štika) sépiemi a chobotnicemi mohou návštěvníci sledovat ve vymezenou dobu dvakrát týdně.

Zatím největším chovatelským úspěchem naší zoo je umělý odchov orangutana sumaterského – Filipa, narozeného 27.3.2000. Jeho matce Upitě se po porodu nespustilo mléko, a proto jsme jí mládě museli odebrat a zajistit pro ně péči náhradní mámy. Této role se ujala zkušená ošetřovatelka lidoopů Jana Görlichová. Ta Filipa od samého narození krmila, spávala s ním a také ho pravidelně brala na návštěvy k jeho pravé matce.