Milé překvapení čekalo o druhém červencovém státním svátku na ošetřovatele naší zoo. Když nastoupili do služby, ve výběhu kiangů v takzvaném velkém kruhu se vedle své matky Táni tetelilo rozkošné  mláďátko. Otec Honza byl nucen přihlížet z uctivé vzdálenosti výběhu přes jedno.

„Má ve zvyku svou partnerku neustále atakovat. Že je v očekávání, to mu vůbec nepřekáželo. Proto jsme  partnery oddělili, aby odchov nebyl ničím ohrožen,“ vysvětlil ředitel zoo Jaroslav Hyjánek, proč Honza ke své nelibosti skončil „na samotce“. „Jde o vzácný odchov a navíc jsme zařazeni do plemenné knihy kiangů. Nechtěli jsme nic riskovat,“ poznamenal.

Táňa totiž byla v radostném očekávání už na jaře roku 2007. A protože šlo o její první březost, celá zahrada se na jejího potomka velmi těšila. Předloni v únoru ale místo radosti přišlo zklamání. Mládě, jež samice porodila, bylo mrtvé.

„Narodilo se tehdy v noci, bez asistence ošetřovatele. Pitvou pak bylo zjištěno, že se zadusilo plodovými obaly,“ připomněl smutnou událost Hyjánek. A protože u kiangů nelze stanovit přesný termín porodu, tentokrát byla samice dlouho bedlivě střežena. Přes den ošetřovateli, v noci hlídačem. Právě ten v úterý nad ránem přivolal zootechnika, když zjistil, že z Tánina těla trčí nožka mláděte.

„Ihned jsem přijel, ale žádný zásah nebyl nutný. Mládě už bylo venku, i s plodovými obaly. Matka je olizovala a čistila mu srst a po deseti minutách už bylo vidět, jak se malé snaží postavit. Rozeklané nožky ho sice moc nenesly, a tak párkrát upadlo, ale pak se, se svou matkou po boku, hezky rozešlo,“ vylíčil zootechnik.

I podle chovatelů je začátek nového odchovu bez problémů. „Matka mládě řádně kojí a i jinak o ně řádně pečuje, potvrdil chovatel Petr Frolec.

Malý kiang, jehož pohlaví prozatím nebylo určeno, bude zdobit výběh nejméně po dobu jednoho roku. Pak po dohodě s vedoucím plemenné knihy půjde kvůli příbuznosti do jiné zoo. Další případná mláďata budou po jednom patřit pražské a brněnské zoo, odkud k nám rodiče Táňa s Honzou přišli do deponace.

Foto: Bohuna Mikulicová

Šťastná máma se od svého potomka nehne ani na krok.

Ošetřovatel Petr Frolec se kolem plachých kiangů musí pohybovat velmi ohleduplně.

Vybrat si tento dárek mohou až do neděle 4. července.

„V Africe jsem dosud nebyl, ale chystám se tam. Tamní přírodu tak zatím znám jen z filmů, publikací a vyprávění kamarádů, ale vím, že je nádherná, fascinující. Těší mě proto, že jsem mohl ve vaší zoo zahájit projekt na její záchranu. I toto jsou vítězství, která jsou mnohdy cennější než kterákoli jiná,“ řekl Zimovčák, než se rozloučil se svým mobilem a vhodil jej do speciálního tubusu u hlavního vstupu do naší zoo. A jako bonus slavný sportovec přidal malou jízdu po zahradě. „Pozdravím zvířátka i návštěvníky,“ řekl účastník tří nejvýznamnějších etapových závodů – Tour de France, Giro d´Italia a Vuelto, než mezi ně vyrazil.

Josef Zimovčák na svém kole přijel do zoo v neděli krátce po poledni

Slavný sportovec byl prvním, kdo vhodil do speciálního tubusu svůj starý mobil

Několikanásobný mistr světa se krátce představil i zvířátkům a návštěvníkům naší zoo

Několikanásobný mistr světa se krátce představil i zvířátkům a návštěvníkům naší zoo

Jen co je přivítal ředitel zoo Jaroslav Hyjánek a poté co si především děti nechaly od žáků výtvarného oboru ZUŠ na tvář namalovat zvířátko, vydali se v doprovodu pracovníků vzdělávacího a propagačního oddělení i samotného ředitele a v některých případech i s rodiči na procházku zahradou. Při ní se setkali s přátelskými lamami, želvou, výrem či králíčkem a dokonce i moučnými červy. V kulturně výchovném areálu pak na ně čekal vousatý pán, Lubomír Fuchs z Brna, pod jehož vedením si ti nejšikovnější mohli vyrobit v dětské dílničce prstýnek či náušničku. A aby se jim dobře tvořilo, pěkné písničky jim pouštěl DJ Luděk Ptáček.

Vrcholný zážitek ale měl teprve přijít. Kolem šesté totiž za našimi milými hosty přijela zpěvačka Helena Zeťová, která si je svou bezprostředností a hlavně skvělými písničkami zcela získala Však je také na parketu pěkně rozpálila. Když dozpívala a skončila i její autogramiáda, děti si ještě pochutnaly na dobrotách ze slavnostního stolu, dostaly malý dárek a s příslibem, že za rok zase přijdou, se rozloučily.

V rámci této akce už nyní mohou zájemci odevzdávat své nepotřebné staré mobilní telefony, a to do speciálních nádob, které jsou umístěny na vstupu do zoo. Právě společnost REMA se postará o jejich recyklaci, přičemž za každý vybraný mobil přispěje částkou 10 korun na ochranu zvířat ve volné přírodě. Vybrané peníze totiž poslouží  k vybavení strážců kamerunské rezervace Dja.

K výrobě mobilních telefonů se navíc používají vzácné kovy, které se těží ve střední Africe, přičemž tam dochází k poškozování životního prostředí a k úbytku životního prostoru, zejména pro gorily horské. Tyto kovy však lze získat právě ze starých přístrojů. Gorilám a celé africké přírodě tak lidé, kteří přinesou do zoo svůj starý mobil, pomohou dvojnásobně.

Tisková zpráva REMA.pdf

Informační panel kampaně

www.remasystem.cz

Sběrný tubus

“Vytvořil jsem okruh deseti otázek, které měly prověřit jak teoretické tak praktické znalosti devětatřiceti dětí rozdělených do třinácti skupinek. Soutěžilo se přitom ve dvou věkových kategoriích, přičemž mladší děti plnily úkoly spíše zábavnou formou, pro ty starší byly nároky větší,“ referoval Radek Dohnal.

Školáci s hlubším zájmem o přírodovědu a ekologii měli za úkol například podle lebek rozlišit býložravce, masožravce a všežravce, uvést, jaký je rozdíl mezi rohem a parohem anebo vyhledat a určit na různých místech v lese přivázané tři vycpané dravce.

„Byl jsem překvapený, jak dobře byly týmy připravené, jak vzdělaní chlapci a dívky v nich pracovali,“ uvedl šestadvacetiletý Radek, který v soutěžících vidí skvělý potenciál pro práci ve stanici mladých přírodovědců při naší zoo. „Byl bych rád, kdyby se tyhle šikovné děti zapojily do námi pořádaných kroužků a aktivit,“ sdělil své přání.

Mladí přírodovědci plnili nejrůznější úkoly

Soutěžící ve Zlatém listu museli v lese vyhledat a pak určit sovy a dravce

Jedním z úkolů soutěžících bylo určování masožravců podle jejich lebek

„Tak třeba jsme chtěli vědět, kolik má tygr zubů. Do výběhu za ním se dětem moc nechtělo, ale stačilo, když si všimly, že na chodbě našeho centra je preparovaná tygří kostra,“ vtipkuje přírodovědec Radomír Dohnal. Ten spolu se svou kolegyní Šárkou Dostálovou děti velmi chválil. „Z dvaceti otázek třeba dvě zůstaly nezodpovězeny, ale špatné odpovědi, ať už to byli mladší, co se vydali žlutou stezkou, anebo ti starší, pro něž jsme připravili stezku růžovou, soutěžící nedodali,“ říkají společně autoři soutěže, kteří dvě stě osmdesát dětí také odměnili.

Příjemnou atmosféru odpoledne, podpořené i krásným počasím, jež je letos opravdu nedostatkovým zbožím, dokreslily dětské tvářičky pomalované zvířátky (postarali se žáci výtvarného oboru ZUŠ), a promenádní koncert žákovského Jazz comba a trubkového kvarteta i učitelského tria z téže školy. Návštěvníky vítaným zpestřením dětského dne byla i malá ukázka sokolnické práce našeho zootechnika (a zapáleného sokolníka) Jiřího Ingra, který zájemcům představil kalouse ušatého a výra velkého, kterého si každý mohl i pohladit.

A na závěr ještě poděkování za spolupráci, které pratří Základní umělecké škole Hodonín, mediálním partnerům – Rádiu Jih, Rádiu Dyje, TV Slovácko a týdeníku Slovácko a konečně hodonínské firmě RYAS, která se postarala o pamlsky a nápoje pro soutěžící děti.

Mladí přírodovědci Radek Dohnal a Šárka Dostálová to se soutěžícími uměli

Děti se do soutěže Tygří stezkou pustily s opravdovou chutí

Žáci výtvarného oboru ZUŠ namalovali zvířátko každému podle přání

Ukázky sokolnické práce jsou vždy vítány. Na snímku je Jiří Ingr s výrem

V promenádním koncertu se představilo i Jazz combo ZUŠ

Děti doprovázené pracovníkem vzdělávacího centra Radomírem Dohnalem a svými vedoucími – Sovičky chovatelkou primátů Petrou Bílkovou, Lamaklub pak Ivou Uhrovou z Ekocentra Dúbrava – nejprve absolvovaly čtyřhodinovou procházku po bojnické zoo. Doprovázela je sice tamní pracovnice pro vzdělávací činnost Katarína Gromová, avšak o každém zvířeti referovalo jedno z dětí, jež jsou zapojeny do kroužků při zoo Bojnice, což bylo pro účastníky velkou zajímavostí.

„Moc se nám tam líbili dravci a také akvária a terária, ale nejvíc nás zaujali medvědi a jejich obrovské výběhy,“ sdělovaly téměř unisono děti po svém návratu. V Bojnici ale toho zažily daleko více. I když dívky zezačátku trochu pištěly, nakonec si přeci jen pohladily kontaktní krajtu královskou, všichni si pak prohlédli místní zooškolu a vyslechli přednášku o poslání a významu tohoto osvětového centra. Nevšedním zážitkem pro výletníky byla i prohlídka přilehlého bojnického zámku, potěšily i dárečky na rozloučenou.

„Děti si to skutečně užily. A prima bylo, že zájezd vzaly vážně a ač nemusely, dělaly si poznámky, vyptávaly se a o všechno se zajímaly. Bylo vidět, že si neudělaly jen pouhý výlet, ale že je problematika skutečně zajímá,“ nešetřil chválou na adresu účastníků zájezdu Radomír Dohnal.

Společné foto v bojnické zahradě

Všechny děti zaujaly obrovské výběhy medvědů...

Sovičky a Lamaklub před bojnickým zámkem

Zážitkem pro děti byla procházka po zoo, jíž je provedla Katarína Gromová a děti z

Účastníci zájezdu se v bojnické zoo potěšili i s kozičkami kamerunskými

Poprvé porodila loni na konci listopadu, kdy přivedla na svět rovněž dva potomky. Potom,  hned po prvním páření po jejich narození, opět zabřezla, a nyní, přesně na dva dny po šesti měsících, sedmadvacátého května zrána, znovu povila,“ raduje se chovatelka drápkatých opiček a terarijních zvířat Jitka Ebertová.

Kromě loňských mláďat nosí ta nová na svých zádech jak máma a táta, tak jejich dědeček. Včera to zkoušel i jeden ze sourozenců, ale nebylo to dobré. Maminka mu to nechtěla dovolit, protože ví, že je na to ještě malý,“ říká chovatelka, která je na své svěřence opravdu pyšná. U žlutorukých jsme dlouho marně čekali na odchovy. Naše několikaleté přání a očekávání splnila až tahle nová samička,“ chválí výkonnou mámu Jitka Ebertová.

Mláďata na zádech svého rodiče

Mládě se pevně drží své mámy