Koho zajímají fotografie, může v uvedené dny, vždy od 9.00 do 15.30, navštívit zajímavou výstavu. Se svými zážitky z cest nebo přímo ze svých pracovišť se na vystavených snímcích podělí ošetřovatelé lidoopů Marcela Čechová (Zoo Zlín), Marek Ždánský (Zoo Praha), etolog ostravské zoo Jan Pluháček a pracovník Zoo a Botanické zahrady Plzeň, Jaroslav Vogeltanz.

Kdo se ale o životě a problémech ohrožených lidoopů bude chtít dovědět něco víc, může ve čtvrtek 26. srpna v 17.30 přijít do sálu dětského oddělení hodonínské městské knihovny. Tam na všechny zájemce budou čekat vědecké pracovnice z Ústavu biologie obratlovců AV ČR v Brně, Klára Petrželková a Ilona Profousová, a odborníci z ostravské zoo, Jana a Jan Pluháčkovi. Připraveny mají přednášky Soumrak nad gorilími horami, Kdo se bojí, nesmí do (pra)lesa a pro zpestření i povídání na téma Zničená krása orientu.

Nepovinnou vstupenkou jak na přednášky v knihovně, tak na výstavu v sále vzdělávacího centra v zoo je starý, vysloužilý mobilní telefon. Kdo jej přinese, přispěje do v červnu vyhlášené sbírky těchto aparátů na záchranu lidoopů, jimž bude celý týden věnován.

Foto: worldnaturephoto.com

Foto: Marcela Čechová, Zoo Zlín – Lešná

Vstupenkou na akce Týdne pro gorily je starý mobil. Speciální tubusy jsou připraveny. Foto Bohuna Mikulicová

„Veterinář zjistil, že má zhmožděné křídlo, a hlavně že je naprosto zesláblé. Protože potřebovalo klid, umístili jsme je do oddělené voliéry a začali mu podávat speciální krmivo,“ přiblížil, v čem tkvěla péče o mladého čápa zoolog Jiří Ingr.

Díky vydatné přirozené stravě sestávající z ryb a drobných obratlovců brzy nabral energii a také křídlo, jež si odpočalo, se zotavilo a vrátilo do původní polohy. Při dnešní kontrole tak chovatelé mohli konstatovat skvělou kondici. Proto nemeškali a s uzdraveným ptákem mířili k mokřadům mezi Rohatcem a Petrovem, kde se čápi často shlukují.

„Čekal jsem, že bude alespoň zpočátku rozpačitý a spíš bude jen opatrně pocházet. Překvapilo mě, s jakou lehkostí vzlétl a jak bravurně a vysoko mi kroužil nad hlavou,“ nešetřil nadšením Ingr.

Zoo takto zachrání ročně na pět čápů. „Prospěšný bůhvíjak není. Loví sice hlodavce, ale také užitečné žáby a další obojživelníky. Je spíš hezký, dekorativní, lidé ho rádi vidí,“ míní zoolog.

Jiří Ingr taktak čápa udržel. Ten se už nemohl dočkat svobody.

Ještě nedávno zubožený a zraněný pták vzlétl lehce a a pak kroužil vysoko nad petrovskými lukami.

„Tamní faunu jsem pilně studoval v knížkách, prohlížel si filmové dokumenty. Pak jsem si udělal náčrty a plány a podle nich postupuju,“ prozradil mladík, který v naší zoo nastartoval svou kariéru  nadaného malíře před šesti lety, kdy svými výtvory ozvláštnil kamennou vyvýšeninu u paovcí hřivnatých a poté se pustil do výzdoby pavilonu exotického ptactva a starého výběhu kočkovitých šelem. Nyní se k nám vrátil počtvrté, aby připravil podívanou návštěvníkům, kteří zavítají k teprve chystané expozici suchozemských želv.

Želvy sloní, které malbě dominují, žijí právě na Galapágách. Vedle nich se na stěně objevují i další tamní živočichové, leguáni mořští, volavky a také plameňáci růžoví, které si návštěvníci mohou prohlédnout in natura v pavilonku na protější straně.

„Malovat želvy suchozemské, které lidé uvidí živé, by bylo nošením dříví do lesa. Proto jsme pro srovnání chtěli představit jiný želví druh, byť jen ve výtvarné podobě,“ řekl ředitel zoo Jaroslav Hyjánek, který plánuje, že novou expozici otevře ještě během měsíce srpna. K vidění v ní bude šest želv, které zoo chová už několik let, avšak ve svém zákulisí, kam návštěvníci nemají přístup.

„Veřejnosti je představíme vůbec poprvé. Stane se tak díky tomu, že se nám uvolnilo ideální místo pro ně po demolici starého sociálního zařízení v sousedství starého šelmince,“ sdělil ředitel Hyjánek, podle něhož má být expozice pojednána tak, aby simulovala přirozené prostředí těchto středomořských živočichů. „Budou tam mít dostatek písku, kameny, bazének a parkusy, což jsou různě uspořádané věve a kmeny stromů,“ popsal vizáž připravované expozice.

Petr Přikryl s výjevy z Galapág, coby perly jihoamerického Ekvádoru, pomalu končí. Jak sám říká, nebyl by to ani on, aby něco ještě nepřidal. „Zjistil jsem, že tam rostou také kaktusy. Zkusím je namalovat na malou zeď vpravo. Tam by se hodily,“ zauvažoval.

Vyučený prodavač-obchodník, který dnes má za sebou šestadvacet výstav a svými malbami zkrášlil řadu dalších zařízení a institucí, po prázdninách začne ještě poslední ročník učiliště aranžérství ve Strážnici. Do té doby musí stihnout namalovat pohádkové postavičky v novém Centru pro rodinu v Hodoníně.

Petr Přikryl a jeho dílo

Vzácným hostům, kteří se těšili velké pozornosti ostatních návštěvníků, se dostalo i doprovodu a komentáře k jednotlivým expozicím. I když, jak se zdálo, Jan Šťastný byl, co se znalostí o zvířatech týká, až nečekaně hodně v obraze. Přesto si hosté společně rádi vyslechli zajímavosti o chovu žraloka černoploutvého či o složitosti provozu expozice korálového útesu nebo story vzácných lvů berberských. Rádi se pak potěšili s přátelskými lemury vari, pobavili se u šimpanzů a nechali se okouzlit exotickým ptactvem.

Když však chovatel osazenstva pavilonu akvárií Jiří Brožík vytáhl z terária užovku červenou, Bára se chvatně vzdálila. „To fakt nemusím,“ řekla téměř štítivě a nemohla si tak sama pro sebe vyvrátit mýtus o studených a slizkých hadech. To Jan Šťastný naopak prokázal svou chrabrost a Georginu, jak se užovka jmenuje, si bez problémů otočil kolem krku.

„Máte to tu moc pěkné, jsme nadšeni,“ shodli se oba milí návštěvníci, když se po dvou hodinách loučili. Dokonce se nechali slyšet, že by si, stejně jako třeba seriálová kolegyně Jana Šťastného Miriam Kantorková,  rádi vybrali některé z našich zvířátek k adopci nebo že by dokonce přijali i kmotrovství.

Když Jiří Brožík přinesl Georginu, Bára rychle poodstoupila a raději se dívala pryč

Chovatel předvedl, kterak si hada omotat kolem krku

Vítězoslavný pohled Jana Šťastného naznačuje, že mu užovka nebyla nepříjemná

I s lemury byl herec okamžitě kamarád

Zvířátek původem z Madagaskaru se nebála ani Bára

Milé překvapení čekalo o druhém červencovém státním svátku na ošetřovatele naší zoo. Když nastoupili do služby, ve výběhu kiangů v takzvaném velkém kruhu se vedle své matky Táni tetelilo rozkošné  mláďátko. Otec Honza byl nucen přihlížet z uctivé vzdálenosti výběhu přes jedno.

„Má ve zvyku svou partnerku neustále atakovat. Že je v očekávání, to mu vůbec nepřekáželo. Proto jsme  partnery oddělili, aby odchov nebyl ničím ohrožen,“ vysvětlil ředitel zoo Jaroslav Hyjánek, proč Honza ke své nelibosti skončil „na samotce“. „Jde o vzácný odchov a navíc jsme zařazeni do plemenné knihy kiangů. Nechtěli jsme nic riskovat,“ poznamenal.

Táňa totiž byla v radostném očekávání už na jaře roku 2007. A protože šlo o její první březost, celá zahrada se na jejího potomka velmi těšila. Předloni v únoru ale místo radosti přišlo zklamání. Mládě, jež samice porodila, bylo mrtvé.

„Narodilo se tehdy v noci, bez asistence ošetřovatele. Pitvou pak bylo zjištěno, že se zadusilo plodovými obaly,“ připomněl smutnou událost Hyjánek. A protože u kiangů nelze stanovit přesný termín porodu, tentokrát byla samice dlouho bedlivě střežena. Přes den ošetřovateli, v noci hlídačem. Právě ten v úterý nad ránem přivolal zootechnika, když zjistil, že z Tánina těla trčí nožka mláděte.

„Ihned jsem přijel, ale žádný zásah nebyl nutný. Mládě už bylo venku, i s plodovými obaly. Matka je olizovala a čistila mu srst a po deseti minutách už bylo vidět, jak se malé snaží postavit. Rozeklané nožky ho sice moc nenesly, a tak párkrát upadlo, ale pak se, se svou matkou po boku, hezky rozešlo,“ vylíčil zootechnik.

I podle chovatelů je začátek nového odchovu bez problémů. „Matka mládě řádně kojí a i jinak o ně řádně pečuje, potvrdil chovatel Petr Frolec.

Malý kiang, jehož pohlaví prozatím nebylo určeno, bude zdobit výběh nejméně po dobu jednoho roku. Pak po dohodě s vedoucím plemenné knihy půjde kvůli příbuznosti do jiné zoo. Další případná mláďata budou po jednom patřit pražské a brněnské zoo, odkud k nám rodiče Táňa s Honzou přišli do deponace.

Foto: Bohuna Mikulicová

Šťastná máma se od svého potomka nehne ani na krok.

Ošetřovatel Petr Frolec se kolem plachých kiangů musí pohybovat velmi ohleduplně.

Vybrat si tento dárek mohou až do neděle 4. července.

„V Africe jsem dosud nebyl, ale chystám se tam. Tamní přírodu tak zatím znám jen z filmů, publikací a vyprávění kamarádů, ale vím, že je nádherná, fascinující. Těší mě proto, že jsem mohl ve vaší zoo zahájit projekt na její záchranu. I toto jsou vítězství, která jsou mnohdy cennější než kterákoli jiná,“ řekl Zimovčák, než se rozloučil se svým mobilem a vhodil jej do speciálního tubusu u hlavního vstupu do naší zoo. A jako bonus slavný sportovec přidal malou jízdu po zahradě. „Pozdravím zvířátka i návštěvníky,“ řekl účastník tří nejvýznamnějších etapových závodů – Tour de France, Giro d´Italia a Vuelto, než mezi ně vyrazil.

Josef Zimovčák na svém kole přijel do zoo v neděli krátce po poledni

Slavný sportovec byl prvním, kdo vhodil do speciálního tubusu svůj starý mobil

Několikanásobný mistr světa se krátce představil i zvířátkům a návštěvníkům naší zoo

Několikanásobný mistr světa se krátce představil i zvířátkům a návštěvníkům naší zoo

Jen co je přivítal ředitel zoo Jaroslav Hyjánek a poté co si především děti nechaly od žáků výtvarného oboru ZUŠ na tvář namalovat zvířátko, vydali se v doprovodu pracovníků vzdělávacího a propagačního oddělení i samotného ředitele a v některých případech i s rodiči na procházku zahradou. Při ní se setkali s přátelskými lamami, želvou, výrem či králíčkem a dokonce i moučnými červy. V kulturně výchovném areálu pak na ně čekal vousatý pán, Lubomír Fuchs z Brna, pod jehož vedením si ti nejšikovnější mohli vyrobit v dětské dílničce prstýnek či náušničku. A aby se jim dobře tvořilo, pěkné písničky jim pouštěl DJ Luděk Ptáček.

Vrcholný zážitek ale měl teprve přijít. Kolem šesté totiž za našimi milými hosty přijela zpěvačka Helena Zeťová, která si je svou bezprostředností a hlavně skvělými písničkami zcela získala Však je také na parketu pěkně rozpálila. Když dozpívala a skončila i její autogramiáda, děti si ještě pochutnaly na dobrotách ze slavnostního stolu, dostaly malý dárek a s příslibem, že za rok zase přijdou, se rozloučily.

V rámci této akce už nyní mohou zájemci odevzdávat své nepotřebné staré mobilní telefony, a to do speciálních nádob, které jsou umístěny na vstupu do zoo. Právě společnost REMA se postará o jejich recyklaci, přičemž za každý vybraný mobil přispěje částkou 10 korun na ochranu zvířat ve volné přírodě. Vybrané peníze totiž poslouží  k vybavení strážců kamerunské rezervace Dja.

K výrobě mobilních telefonů se navíc používají vzácné kovy, které se těží ve střední Africe, přičemž tam dochází k poškozování životního prostředí a k úbytku životního prostoru, zejména pro gorily horské. Tyto kovy však lze získat právě ze starých přístrojů. Gorilám a celé africké přírodě tak lidé, kteří přinesou do zoo svůj starý mobil, pomohou dvojnásobně.

Tisková zpráva REMA.pdf

Informační panel kampaně

www.remasystem.cz

Sběrný tubus