Menu

Pár emu hnědého zplodil mladé. Klubou se v líhni

Emu hnědého v Zoo Hodonín znají její návštěvníci bezmála po celou dobu její osmatřicetileté historie. Před dvaceti a více lety mívali také to štěstí, že vídali i pruhovaná černobílá kuřata, s jejichž odchovy měli tehdejší chovatelé velké zkušenosti. Od roku 1987 však zoo držela pouze solitérního samce a o mláďata tak byla po celých dlouhých osmadvacet let nouze. Situace se změnila, když loni v únoru ze Zoo Košice  přicestovala tehdy dvouletá samice.

„Pár si zřejmě padl do oka, překvapilo nás, jak se jedinci rychle zharmonizovali. Už za jedenáct měsíců po příchodu samice, tedy začátkem letošního ledna, přinesl chovatel Boris Skenderov  její první vejce,“ řekl zoolog Jiří Ingr, podle nějž se postupně nashromáždilo vajec dvanáct. Samec, jak je u tohoto ptačího druhu obvyklé, však na nich neseděl.

„Nejevil o vejce žádný  zájem a protože v té době mrzlo, byla obava, že by to vajíčka nepřežila, přemrzla by. Proto jsme rozhodli o umělém odchovu,“ vysvětlil zoolog. Chovatelé tak snesená vajíčka modré barvy vážící až 900 gramů průběžně odebírali a ukládali do líhně s automatickým nastavováním potřebných hodnot. Pak následovaly víceméně úspěšné odchovy. Zprvu pouze jedno mládě před svým vyklubáním uhynulo, jedno vejce pak nebylo oplozené. Od konce února se pak každé tři dny vylíhlo jedno zdravé kuře. Nyní jich v odchovně, kam z líhně putovala, típá už pět. Z další pětice vajec ale malí pštrosi vykouknou patrně jen dva. „Zdá se, že ze tří vajíček zase nic nebude. Jinak by mláďata byla už venku. Takže buď jsou mrtvá, nebo jde opět o neoplozená vejce,“ soudí chovatelka ptactva v zoo Jana Vargová, podle níž by ze snůšky čítající původně dvanáct vajec nakonec mělo vzejít sedm kuřátek.

Ta ale své rodiče nepoznají. Budou tvořit samostatnou expozici. „Samice se samcem totiž vůbec netuší, že nějaká mláďata mají, a proto by je nepřijali,“ říká Jiří Ingr. Ani tak ale sedma těchto opeřenců v zoo nezůstane. „Kvůli nežádoucí příbuznosti je nabídneme jiným zahradám nebo některému ze soukromých chovatelů,“ plánuje zoolog.

Návštěvníci, již do zoo zavítají o nadcházející sezoně, však o ně nepřijdou. Než se mláďata  rozejdou do jiných zařízení, určitě je uvidí. „Bude to pěkná podívaná. Věříme, že bude příznivé počasí a mladé budeme moct s dubnovým zahájením sezony lidem ukázat,“  říká Jiří Ingr.

Emu hnědý je druhý největší nelétavý pták na světě. V Zoo Hodonín je pak jedním ze tří pštrosů, kteří jsou tam chováni. V takzvaném velkém kruhu je k vidění vůbec největší běžec, africký pštros dvouprstý, v malém kruhu je pak vedle australských emuů ještě jihoamerický nandu pampový.

Emu je skromné zvíře, jemuž stačí výběh a nevytápěná ubikace. Tento všežravec se v zajetí spokojí s dávkou šrotu a míchanicí sestávající z mrkve, tvarohu, vitaminů a minerálů. V přírodě se dožívá deseti, v zajetí až pětatřicet let. Jeho dlouhé končetiny mu umožňují urazit velké vzdálenosti v tempu sedmi kilometrů za hodinu. Cítí-li nebezpečí, přidá na rychlosti, jež dosahuje až osmačtyřiceti kilometrů. 

 

Bohuna Mikulicová