Menu

Zoo Hodonín se pyšní dalším vzácným prvoodchovem

Po loňském mláděti ary zelenokřídlého zažívá Zoo Hodonín další historický, tentokrát savčí prvoodchov. Po dlouhých letech, kdy se nedařilo sestavit kvalitní chovný pár, se udál u vzácných zvířat vedených v evropských záchovných programech -  u vlků hřivnatých. Sedmiletý Fellini původem z plzeňské zoo a pětiletá Ola z polských Katovic odchovali dvě krásná mláďata.

„Zdařilým odchovem jsme upřímně potěšeni. Nejen proto, že to bylo u tohoto druhu poprvé, ale že naše zahrada je v současné době jediná v ČR, která úspěchu u těchto velmi ceněných a vzácných zvířat dosáhla,“ říká ředitel zoo Martin Krug.  Toho potěšil už fakt, že koordinátorka chovu vlků hřivnatých se sídlem v Lipsku označila hodonínský pár za vhodný, reprodukce schopný a rozmnožování u něj povolila. „V minulosti to možné nebylo a to nejen v našem případě, ale ani u jiných zoo, jež jsou členy Evropské asociace zoo a akvárií. Chov vlka hřivnatého byl v našich končinách totiž vzácný a jeho rozmnožování bylo jen ve sféře snů. Nyní věříme, že se námi odchovaná mláďata zapojí do dalších programů v rámci zoologických zahrad,“ uvedl šéf zoo.

Dvě, se vší pravděpodobností holky, přišly na svět začátkem února. Ve známost tuto šťastnou událost však zoo dává až v těchto dnech. Vlci hřivnatí jsou totiž velmi plachá zvířata, a pokud by byla ve stresu, samice by mohla své potomky i zabít. Proto bylo nutno nové rodince dopřát pohodu a čas, tím spíše, že oba rodiče zkušenosti s odchovy teprve sbírají. Nová zkušenost je to ale i pro chovatele.

„Když jsme zjistili, že se zvířata páří, začali jsme se na odchov připravovat. Samici jsme do krmné dávky naplánovali více biologického krmiva, tedy křepelky, morčata, potkany či králíky a také minerály a vitaminy.  Pro budoucí matku a mláďata jsme také připravili vhodné zázemí, zakryli jedno sklo ubikace a přístup k ní zahradili páskou. To vše, abychom zvířatům zajistili potřebný klid,“ řekla zooložka Lenka Štursová.

Že se veškerá opatření vyplatila, bylo znát od prvopočátku. Mláďata se mají k světu, dobře přibývají na váze a oba rodiče se o ně láskyplně starají, i když dominantní v péči je otec. „Máma je řádně kojí, ale jinak spíše jen dohlíží a kontroluje, zda je vše v pořádku. Hlavní tíha péče leží na otci. Nosí mláďata v tlamě, vyvrhuje jim potravu, hlídá je a ochraňuje. Je vidět, že se od ně bojí,“ říká chovatelka Vilma Görlichová, která se spolu s kolegou Martinem Dubšíkem o rodinku stará.

Máma Ola bude své potomky kojit do čtyř měsíců. Už nyní je ale chovatelé přikrmují. „Dostávají mleté maso a malé myšky. Zdá se, že jim to jde k duhu,“ pochvaluje si Görlichová, podle níž jsou vlčí holky velmi vitální a temperamentní.  Jaký však bude jejich příští osud, o tom opět rozhodne koordinátorka. „Spolu s rodiči mohou být do dalšího porodu samice, maximálně jeden rok. Pak budou muset podle rozhodnutí koordinátorky odejít, nebo budou v samostatné expozici,“ uvedl ředitel zoo.

Vlk hřivnatý je jihoamerické zvíře, pro něž jsou typické vysoké štíhlé nohy, protáhlý čenich, rezavá srst, na krku a na ramenou hříva a elegantní mimochod. Hodonínská zoo jej chová už více než čtrnáct let. Za tu dobu se tam vystřídaly čtyři páry. Zvířata prvních tří z nich si ale nerozuměla, většinou žila na distanc. Jeden jedinec toho druhého vždy nějakým způsobem šikanoval. Harmonický pár se podařilo složit až s příchodem Felliniho a Oly. Pohlaví u „hřivnáčů“ se určuje jen stěží. Samec i samice jsou stejně zarostlí a stejně se i chovají.  Například samec neznačkuje a při močení přidupává zrovna jako samice. Pohlaví se tak dá odhalit pouze u uspaných zvířat. Zajímavé u nich je i stravování. Ve své domovině si pochutnávají na třtině, fících a na vlčím jablku zvaném lobeira. Ta tvoří až padesát procent jejich stravy. V zajetí dostávají kromě morčat, kuřat a králíků speciální míchanici a ovoce.  V zajetí se dožívají až šestnácti let.

Bohuna Mikulicová