Po loňském mláděti ary zelenokřídlého zažívá Zoo Hodonín další historický, tentokrát savčí prvoodchov. Po dlouhých letech, kdy se nedařilo sestavit kvalitní chovný pár, se udál u vzácných zvířat vedených v evropských záchovných programech – u vlků hřivnatých. Sedmiletý Fellini původem z plzeňské zoo a pětiletá Ola z polských Katovic odchovali dvě krásná mláďata.
„Zdařilým odchovem jsme upřímně potěšeni. Nejen proto, že to bylo u tohoto druhu poprvé, ale že naše zahrada je v současné době jediná v ČR, která úspěchu u těchto velmi ceněných a vzácných zvířat dosáhla,“ říká ředitel zoo Martin Krug. Toho potěšil už fakt, že koordinátorka chovu vlků hřivnatých se sídlem v Lipsku označila hodonínský pár za vhodný, reprodukce schopný a rozmnožování u něj povolila. „V minulosti to možné nebylo a to nejen v našem případě, ale ani u jiných zoo, jež jsou členy Evropské asociace zoo a akvárií. Chov vlka hřivnatého byl v našich končinách totiž vzácný a jeho rozmnožování bylo jen ve sféře snů. Nyní věříme, že se námi odchovaná mláďata zapojí do dalších programů v rámci zoologických zahrad,“ uvedl šéf zoo.
Dvě, se vší pravděpodobností holky, přišly na svět začátkem února. Ve známost tuto šťastnou událost však zoo dává až v těchto dnech. Vlci hřivnatí jsou totiž velmi plachá zvířata, a pokud by byla ve stresu, samice by mohla své potomky i zabít. Proto bylo nutno nové rodince dopřát pohodu a čas, tím spíše, že oba rodiče zkušenosti s odchovy teprve sbírají. Nová zkušenost je to ale i pro chovatele.
„Když jsme zjistili, že se zvířata páří, začali jsme se na odchov připravovat. Samici jsme do krmné dávky naplánovali více biologického krmiva, tedy křepelky, morčata, potkany či králíky a také minerály a vitaminy. Pro budoucí matku a mláďata jsme také připravili vhodné zázemí, zakryli jedno sklo ubikace a přístup k ní zahradili páskou. To vše, abychom zvířatům zajistili potřebný klid,“ řekla zooložka Lenka Štursová.
Že se veškerá opatření vyplatila, bylo znát od prvopočátku. Mláďata se mají k světu, dobře přibývají na váze a oba rodiče se o ně láskyplně starají, i když dominantní v péči je otec. „Máma je řádně kojí, ale jinak spíše jen dohlíží a kontroluje, zda je vše v pořádku. Hlavní tíha péče leží na otci. Nosí mláďata v tlamě, vyvrhuje jim potravu, hlídá je a ochraňuje. Je vidět, že se od ně bojí,“ říká chovatelka Vilma Görlichová, která se spolu s kolegou Martinem Dubšíkem o rodinku stará.
Máma Ola bude své potomky kojit do čtyř měsíců. Už nyní je ale chovatelé přikrmují. „Dostávají mleté maso a malé myšky. Zdá se, že jim to jde k duhu,“ pochvaluje si Görlichová, podle níž jsou vlčí holky velmi vitální a temperamentní. Jaký však bude jejich příští osud, o tom opět rozhodne koordinátorka. „Spolu s rodiči mohou být do dalšího porodu samice, maximálně jeden rok. Pak budou muset podle rozhodnutí koordinátorky odejít, nebo budou v samostatné expozici,“ uvedl ředitel zoo.
Vlk hřivnatý je jihoamerické zvíře, pro něž jsou typické vysoké štíhlé nohy, protáhlý čenich, rezavá srst, na krku a na ramenou hříva a elegantní mimochod. Hodonínská zoo jej chová už více než čtrnáct let. Za tu dobu se tam vystřídaly čtyři páry. Zvířata prvních tří z nich si ale nerozuměla, většinou žila na distanc. Jeden jedinec toho druhého vždy nějakým způsobem šikanoval. Harmonický pár se podařilo složit až s příchodem Felliniho a Oly. Pohlaví u „hřivnáčů“ se určuje jen stěží. Samec i samice jsou stejně zarostlí a stejně se i chovají. Například samec neznačkuje a při močení přidupává zrovna jako samice. Pohlaví se tak dá odhalit pouze u uspaných zvířat. Zajímavé u nich je i stravování. Ve své domovině si pochutnávají na třtině, fících a na vlčím jablku zvaném lobeira. Ta tvoří až padesát procent jejich stravy. V zajetí dostávají kromě morčat, kuřat a králíků speciální míchanici a ovoce. V zajetí se dožívají až šestnácti let.
Bohuna Mikulicová
